Představte si, že by skupina vědců nalezla v nějakém alpském ledovci zamrzlého člověka z doby kamenné. Tím nemyslím chudáka Ȫtziho, ale nezraněného muže, kterého by budoucí věda dokázala i oživit. A teď si představte, jak by se tato bytost adaptovala na sociální soužití s okolním civilizovaným světem. Byl by asi vyplašený z našich technických výdobytků, ale vůči nám, lidem, by se choval tak, jak byl odjakživa zvyklý. Možná to byl největší dobrák kmene, ale nedělalo by mu žádný problém zabít sousedovi psa, ztlouct špatně se dívajícího muže či znásilnit přímo na ulici jakoukoliv vnadnou ženu. U nich to tenkrát přece bylo běžné, patřilo to neodmyslitelně k životu v neolitu. A proto ho musíme tolerovat, pomoci mu, snažit se ho převychovat, budou tvrdit humanisté, zatímco realisté budou hovořit o uzavření v nějaké rezervaci. A náš pračlověk si mezitím bude dělat, co chce. Beztrestně. Protože je zvláštní, unikátní a my jen těžko chápeme jeho duši, určitě širokou. 
   Vraťme se však do reality, do současnosti a pohleďme směrem k východním stepím. Zdejší lid radostně tančí, vodky popíjí a zpívá písně o hrdinech. Vůbec mu nevadí, že jeho car, jeho prezident se rozhodl svévolně určovat, který stát ano a který ne. A který vymazat z mapy planety. 
   Jako fašisté Lidice.
   Co je to za lid, jenž schvaluje a opěvuje genocidu, vyvražďování národa a mrzačení jeho dětí?
   Je to národ matičky Rusi, té matičky, která sice nebyla zamrzlá tisíce let v ledovci, však neprošla obvyklým civilizačním vývojem. Je to zem, která nepoznala demokracii, ale jenom rány bičem a dupot vojenských bot. Již Zlatá horda, mongolsko-tatarský polostát se pevně vepsal do DNA zdejších obyvatel. A poté nemilosrdní carové, po nich bolševičtí tyrani a nakonec současní autokraté. 
   Ta zem, ten lid koná jen to, co konal vždycky. Tleská svým vládcům a čeká za to menší kopanec holinkou. Jeho slavní spisovatelé, hudební skladatelé, ti všichni mají tu DNA také pozměněnou. Jejich díla jsou sice velká, slavná, však čiší z nich zmar a smutek široké ruské duše. 
   Chandra.
   Rus s tebou vodky popije, pak tě podřeže a nakonec bude hořce plakat nad tvým hrobem.
   Ale prý to musíme tolerovat, pomoci jim, snažit se je převychovat.
   Anebo udělat z Ruska velkou rezervaci?