Německá listopadová revoluce v říjnovém Rusku
8. 11. 2013
Výše nadepsaný titulek není překlepem, ani špatným vtipem, natož pak úsměvnou a nevinnou recesí. Jde o stručné vyjádření toho, co během deseti dnů otřáslo světem, a my se toho nemůžeme zbavit do těchto dnů.
VŘSR – jak nám toto téma roky a roky popisovali: dějinný okamžik překonávající i samotné zrození Krista. A my, tehdy maličtí pionýři a pionýrky byli šťastni, že jsme se do této úžasné doby narodili a že svými jedničkami ji pomůžeme dotvořit až k nebeské dokonalosti. A lampionky nám hořely nad hlavičkami a pokud neshořely či nezhasly, hořely by doteď…Amen.
Co se to tedy dělo, v té převeliké zemi na východě, v děloze všech Slovanů, v impériu tak opěvovaném?
Ono impérium, tak jako mnohé národy evropské, již několik let krvácelo v nejhorší válce všech dob. Byly narušeny poslední struktury i tak chabě fungujícího státu. Hlad, beznaděj, bolest a nepřestávající ztráty na frontě, toť obraz Ruska z počátku roku 1917.
Proto únorová revoluce, jež svrhla cara a dala vytvořit prvním základům parlamentní demokracie, nemohla všechny tyto problémy vyřešit. Ona by je ani v trvajícím válečném běsnění vyřešit nemohla.
A tady přichází na scénu další globální hráč. Německo.
Německé tajné služby aktivují své nejlepší agenty (Uljanov, Džugašvili, Trockij) a rozehrávají riskantní hru. Samy příliš nevěří v její dlouhé trvání, i když na přípravu a provedení puče uvolňuje německá ústřední banka 15 milionů zlatých marek. Za ty peníze se už dají dělat věci. A věci se děly.
Nejdříve však bylo nutno Uljanova dopravit do Ruska, kde měl v současnosti zakázaný pobyt. I to nebyl problém. Uzavřený železniční vagón sice procestoval půl Evropy, ale génia revoluce spolu s jeho věrnými dopravil na místo činu včas.
Nové a šťastné zítřky mohou začít.
Aurora, která zrovna neměla ostré náboje, proto kamufluje akci pomocí slepých patron. Toho si však v Petrohradě nikdo ani nevšimne. Přesto se však do bran Zimního paláce hrne skupinka revolucionářů, bolševiků. Palác brání pouze mladí junkeři a ženský strážní oddíl. Rudí jsou po urputných bojích zatlačeni do nevýznamných místností, kde však objeví zásoby alkoholu a po jeho likvidaci jdou spokojeně domů. Zanechali za sebou kus poctivé práce: zabité, znetvořené a znásilněné dobrovolnice strážního oddílu. To popsané pořadí styku s nepřítelem, prosím, souhlasí.
A tak 25. října večer (u nás 7. listopadu) 1917 oznámili bolševici II. sjezdu sovětů převzetí moci. Den poté tento sjezd schválil Leninův návrh nové vlády a hlavně dekret o míru, kdy Rusko de facto ukončilo svou činnost ve válce. Agent Uljanov svůj úkol splnil, Němcům se na východě uvolnily ruce a rozhodně nelitovali finanční podpory ve prospěch politické práce v Rusku.
Petrohradské noviny přesto nazítří uklidňovaly občany ohledně zbytečného strachu před bolševickou bublinou, která každou chvíli splaskne.
Nechtěl bych tam ty roky čekat!
A tak Němci, možná i nechtěně, rozehráli na globální scéně novou hru o XX. století.
O to naše nádherné XX. století.
