Kam kráčíš, pražský Lve?
4. 5. 2014
Kam kráčíš, pražský Lve?
První lev se uličkami prastaré Prahy pohyboval v patách muže, jehož legendy nazývají Bruncvík. Tento český kníže prý vládl moudře a spravedlivě, však rozhodl se získat pro sebe i svou zem lepší erbovní znamení, než byla obyčejná orlice. Vydal se tedy do světa, kde zažil mnohá udatná dobrodružství, bojoval s rozličnými obludami, aby nakonec zachránil život lvovi, tím, že zabil strašného draka. A právě za tuto statečnost si získal nejen přízeň tohoto zvířete, ale i jeho obraz do českého znaku.
Přesto se v české kotlině lvům příliš nedařilo. Nebýt potulných cirkusáků či později zakládaných zoologických zahrad, nepoznal by našinec, kdo že to symbolizuje jeho národ. Až doba moderní, doba sportem protknutá, dala dalšímu lvu v Praze spočinout. Lvu Praha, udatnému to hokejovému týmu litých profesionálů, jenž se stal rázem miláčkem pražského sportovního publika.
Ano, ve městě zaslíbeném pouze dvěma pražským „S“ vyrostl přes noc fenomén, který je v mnohém dokonale zastínil.
1) Hrál tzv. Kontinentální ligu, kde se střetávali věhlasní borci Evropy. Není na kontinentu lepší soutěže, a ve světě je slavnější už jenom kanadsko-americká NHL. Kde jinde jste mimo mistrovství světa mohli vidět v obyčejné ligové soutěži hvězdy českého, ruského, finského, švédského, slovenského a dokonce i zámořského hokeje?
2) I složení pražského Lva bylo ukázkově internacionální. Pod vedením finského trenéra, ve švédsko-česko-kanadsko-slovensko- finské sestavě předvádělo opravdu hokej zde naprosto nevídaný.
3) Lev Praha byl prvním neruským týmem, který se dostal do finále play off, jež navíc zahrál tak, že mu Gagarinův pohár smolně unikl až na poslední chvíli.
4) Jako nový, pouze dva roky starý klub mohl přilákat do hlediště i příznivce ostatních českých oddílů, aby oni ve společně vytvořené bouřlivé atmosféře mohli jako jeden muž opět prožít ten fascinující a historicky podmíněný pocit vítězství nad těmi „Rusáky“.
5) Proto ve finále tak rekordní návštěvy (přes 17 000 diváků), proto opět snobské pocity nahnaly do hlediště i pražskou smetánku, které je jinak hokej úplně ukradený. Ale říci, já jsem tam byl, znamenalo, že jsem sehnal či dostal lístky, že jsem někdo. Jít večer na Lva bylo najednou velmi módní.
Ano, tohle všechno způsobil jeden hokejový český tým.
Český tým?
Co je vůbec Lev Praha?
Kam kráčí a jakou stopu za sebou zanechává?
A co je celá KHL?
KHL neboli Kontinentální hokejová liga není nic jiného než obyčejná ruská hokejová liga, a to se vším všudy! Aby se však mohla rovnat té západní NHL, kam se horem dolem hrnou i uvědomělí ruští hokejisté, musela se rozšířit, což se dělo především po politické linii, seshora, důležitou bumážkou. Nařídil to nynější předseda vlády Medveděv, samozřejmě na popud nejvyššího, úplně nejvyššího, jehož jméno se nesmí… Před šesti lety bylo dekretem uloženo vybraným šéfům velkých státních i polostátních firem (logicky loajálním šéfům), aby převzali pod své finanční gubernie i hokejové oddíly. Nejprve ty ruské, potom z bývalého Svazu sovětských a nakonec došlo i na blízké zahraničí, což jsme pořád i my.
Celá slavná KHL je financována pouze ruskými penězi, a tudíž tam budou vždy platit pouze ruská pravidla. Řídí ji ruští rozhodčí, na ledě jsou ruské reklamy a samozřejmě se hraje ruská hymna.
Oficiálním majitelem Lva Praha je sice Sportovní holding Praha, ale skutečným šéfem je ruský miliardář žijící ve Švýcarsku. A i on určitě dostává potřebný státní dopink, který by měl pomoci získat novou image pro putinovské Rusko. A nejen získat, měl by být předsunutou jednotkou v zájmové oblasti, a tady připravit vhodné prostředí pro další ruské aktivity. Měl by upevnit moc ruské oligarchie, která dychtivě čeká na další bankovní kontrakty, velké zbrojní a průmyslové zakázky. Z tohoto pohledu zrušení tendru na výstavbu Temelína může být i koncem Lva, neboť on by pak svůj stěžejní úkol u nás nesplnil.
Ruská strana může tedy svůj klub kdykoliv zrušit či přemístit. Stačí horší finanční hospodaření nebo i silnější kritika současné imperiální politiky, pískot při ruské hymně, či nevhodný článek v novinách.
Lev Praha nám přinesl mnoho vzrušujících zážitků, mnoho hokejové radosti, ale přínosem pro český hokej není. Pokud se krajánci rozutečou, či vejde v platnost nařízení o maximálním počtu cizinců, veškerá sláva se ztratí. Navíc tým nemá mládežnické zázemí, tak důležité pro rozvoj mladých talentů.
Přesto je příští sezona zajištěná. Aspoň tak to s ohledem na vynikající letošní výsledky laskavě sdělilo vedení organizace. Žádné stěhování do Karlových Varů, ani do ciziny! Chtělo by se zvolat: Hoši, děkujem! ale co dál? Co příští roky? Jak si zachránit tak skvělý tým? Jak si v Praze zachovat světovou úroveň klubového hokeje?
Money, money, money! zpívá se v jedné písničce od ABBY. A o tom to hlavně asi je. Není to jenom otázka pro naše hokejové vedení, ale pro celou IIHF (Mezinárodní hokejovou federaci). Ta se sice snaží vzkřísit Pohár mistrů formou jednorázového turnaje v Petrohradě, ale to všechno je proti KHL jenom čajíček. Je třeba pro takovou celoroční EHL najít peníze, vypracovat přesná pravidla určující, kdo a jak postoupí (případně sestoupí) z národních soutěží a pak celý projekt rozjet.
Ano, to by byla opravdu již kontinentální liga. Bez jakýchkoliv postraních či propagandistických úmyslů. Pak by pražský Lev byl opravdu český.
Znamenalo by to opět motivovat české hokejisty hrát za naše kluby a zabránit tak někdy úplně zbytečným a předčasným odchodům na farmy NHL. Obnovit hokejové školy a ne věčně spoléhat na to, že i o úspěch ve sportu se postará neomylná neviditelná ruka trhu. Vždyť kádr zlatých hochů z Nagana chodil do stejné školy. Do litvínovské hokejové školy.
Jistě, stálo by to asi hodně úsilí mít v Praze opravdu českého Lva. Ale ani ten kníže Bruncvík nezískal nic zadarmo. Proto i my musíme porazit nejednu zákeřnou hydru, přemoci i své démony, abychom si našeho lva zasloužili.
Jak toho hokejového, tak i erbovního.
